Inapakia....
Bonyeza na Ushikilie kuvuta kuzunguka |
|||
Bonyeza Hapa Kufunga |
Swali 1 Ripoti
ÈDÈ
Àbùdá tí ó þ fi iye sílébù hàn ni
Swali 2 Ripoti
ÈDÈ
Àfòmö ìbêrê ni a fi ÿêdá
Swali 3 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Ìyán Ogún Ôdún ni ìbéèrè dá lé.
Ta ni ó dábàá Ifábùnmi fún oyè Balógun?
Maelezo ya Majibu
Òun ni õrë rê.
Swali 4 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿírí Amòòkùnjalè Tú ni ìbéèrè dá lé.
Kí ni ó fa ìjà lábúlé Alágbèdç?
Maelezo ya Majibu
Èrò ôkõ kan ló bá awakõ jà nítorí múrí méjì.
Swali 5 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Babárìndé nífêë Fôláÿadé púpõ. Fôláÿadé náà sì rèé, òrékelëwà ômôge, çlëyinjú-çgë, çlërin-ín êyç! Òun náà sì dá ìfë yìí padà pêlú ayõ àti ìdùnnú. ßùgbön bàbá Fôláÿadé ni igi wörökö tí þ da iná rú nídìí õrõ yìí: ó kórìíra Babárìndé nítorí pé ó kà á sí òtòÿì ènìyàn.Bëê ômôlójú rê sì ni Fôláÿadé í ÿe. Baba gbàgbö pé bí ômô òun bá fë Babárìndé, inú ìyà ni tôkôtaya wôn yóò wà.
Kì í kúkú í ÿe pé Babárìndé jë tálákà bëê náà: ó þ ÿiÿë gëgë bí òÿìÿë kékeré nílé-iÿë þlá kan, bëê ni kò sì tôrô jç, ÿùgbön ó kàn jë pé kò lówó tó Ayõkúnlé Atáyéwá, oníÿòwò kan tí baba Fôláÿadé fë kí ômô rê fë. Ìyá Fôláÿadé náà sì rèé, ibi tí ôkô rê bá tê sí ni òun náà þ tê sí. ßé ojúbõrõ kö ni a sì fi þ gbômô löwö èkùrö: àwôn òbí Fôláÿadé fi toògùn-toògùn fa ômô wôn fún Ayõkúnlé Atáyéwá ÿaya. Babárìndé banújë nídìí õrõ yìí, êdùn-ôkàn sì ni Fôláÿadé gbé wôlé ôkô.
Ôjö þ gorí ôjö, ôdún þ gorí ôdún, bëê ni ìgbà sì þ rékôjá lo. Fôláÿadé bí akô, ó bi abo nílé ôkô, ÿúgbön nýkan ò lô déédé fún ôkô rê mö lënu òwò rè. Àwôn oníbodè ti gbësê lé ôjà rê tó jë çgbêlëgbê náírà. Ó yáwó nílé-ìfowópamö, ÿùgbön kò rí i san padà. Àwôn báýkì bá gba ilé, ôkõ àti àwôn dúkìá rê mìíràn. Àtijç-àtimu wá di ìÿòro fún òun àti ìyàwó rê àti àwon ômô wôn pêlú.
Níhà kejì, Babárìndé náà ti gbéyàwó, ó sì tí bímô. Lënu iÿë rê wàyìí, ó ti di õgá, orí sì ti sún un sölá. Àwôn òbí Fôláÿadé wá þ wò sùnùn, wön rí i bí ìgbé-ayé Ayõkúnlé Atáyéwá ÿe þ lô, wön sì tún wo ti Fôláÿadé ômô wôn, bákan náà ni wön sì þ gbókèèrè wo ti Babárìndé bó ÿe þ dùn sí i fún un. Wön wá fika àbámò bônu: iwájú ò ÿeé lô, èyìn ò sì ÿeé padà sí fún wôn. Babárìndé, eni tí wôn rò pé kò lè pàgö ló wá dçni tí þ kölé aláruru. Ó wá hàn kedere sí wôn pé çni tí yóò dôlölà löla, orí ló mõ ön.
Êkö pàtàkì tí àyôkà yìí köni ni pé
Swali 6 Ripoti
ÈDÈ
Bí F1 bá jë e, F2 yóò jë
Maelezo ya Majibu
“u” nikan ló lè bá “e” köwõö rìn. b. a. eku.
Swali 7 Ripoti
ÌßÊßE
Ìwà ômôlúàbí ni kí a
Maelezo ya Majibu
Idahun ti o tona ni C
Explanation: ti a ba ran omo ni ise eru afi ti omo je iyen Yoruba fi n pe eyan ni omoluabi
Fi eje sinu tuto funfun jade tumo si wipe ki eniyan ma ro ero ki ero ko si ma so idakeji re jade.
Swali 8 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Ìgbá Lonígbàá Kà ni ìbéèrè dá lé.
Nínú Gbágùúdá, oúnjç wo ni ‘baálê’ ohun tí à þ fêgë ÿe?
Maelezo ya Majibu
Gààrí ló wöpõ jù nínú ohun tí a þ fi gbágúdá ÿe.
Swali 9 Ripoti
ÌßÊßE
Õkan nínú ohun tí a fi þ ÿe ìtöjú aláìsàn ni
Maelezo ya Majibu
Òògùn ti a fi þ wo aláisàn nílê Yorùbá ni àgbo.
Swali 10 Ripoti
ÈDÈ
Fáwëlì àìránmúpè àyanupè ààrin pçrçsç ni
Maelezo ya Majibu
Òun nìkan ni fáwêlì àìránmúpè ààrin nínú wôn.
Swali 11 Ripoti
ÌßÊßE
Çgbë-n-bígbo, àbí àjùmõ-gbélé-põ?
Ta ló lè pèdè yìí síni?
Maelezo ya Majibu
Çni tó juni lô le è ÿô bëê láti fí hàn pé òún ju olúwarê lô.
Swali 12 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Ilé-ayé ò jë nýkan,
Àlá lásán ni,
Ôkàn tó þ sùn ti dòkú,
Nýkan ò rí bí a ti rò ó
Ilé-ayé gbçgë. 5
Sàréè ì ÿopin êdá.
Eérú fún eérú,
Eruku fún eruku,
Lôba-òkè sô fénìyàn,
Tó j’Ôlörun nípè. 10
Àmö hùwà bí çni pé,
Ojoojúmö lêdá þ súnmölé.
Máà gbëkêké ôlá
Máà nígbçkêlé nínú ôrõ.
Alágbára ayé, ç rôra ÿe. 15
Bí ó ti wù ká ki lökàn tó,
Kìkì ní í lù,
Báa bá gbölù ikú,
Àtorin arò ti þ kôjá lóde.
Ojú ogun layé. 20
Má bojú wêyìn,
Jà bí akin lójú ìjà.
Rántí ayé àkôni tó kôjá,
Wo àwòköÿe wôn fún ôjö õla tìrç.
Gbé ìgbé-ayé alààyè, 25
Jë kí òkú sunkún ara wôn.
Àwé, má ronú mö,
Jë ká máa ÿiÿé lô.
Máa jagun lô,
Má wêyìn, 30
Má ÿiyè méjì,
Bó pë, bó yá,
Ayõ þ bõ.
Níbo ni akéwì fi wé ojú ìjà?
Maelezo ya Majibu
Yorùbá gbà pé àwa ènìyàn wá ja ogun nílé ayé ni
Swali 13 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿàyàn Àlö Onítàn ni ìbéèrè dá lé.
‘Nínú ìtàn Ôdç kan àti Õrê rè, eni tí ó fí ibi ÿú olóore ni
Swali 14 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿírí Amòòkùnjalè Tú ni ìbéèrè dá lé.
Õrë Orínmóògùnjë ti ó þ bá a ra kòkó ni
Maelezo ya Majibu
Õrë tímötímö ni orímóògùnjë àtí Ajíÿefínní.
Swali 15 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Babárìndé nífêë Fôláÿadé púpõ. Fôláÿadé náà sì rèé, òrékelëwà ômôge, çlëyinjú-çgë, çlërin-ín êyç! Òun náà sì dá ìfë yìí padà pêlú ayõ àti ìdùnnú. ßùgbön bàbá Fôláÿadé ni igi wörökö tí þ da iná rú nídìí õrõ yìí: ó kórìíra Babárìndé nítorí pé ó kà á sí òtòÿì ènìyàn.Bëê ômôlójú rê sì ni Fôláÿadé í ÿe. Baba gbàgbö pé bí ômô òun bá fë Babárìndé, inú ìyà ni tôkôtaya wôn yóò wà.
Kì í kúkú í ÿe pé Babárìndé jë tálákà bëê náà: ó þ ÿiÿë gëgë bí òÿìÿë kékeré nílé-iÿë þlá kan, bëê ni kò sì tôrô jç, ÿùgbön ó kàn jë pé kò lówó tó Ayõkúnlé Atáyéwá, oníÿòwò kan tí baba Fôláÿadé fë kí ômô rê fë. Ìyá Fôláÿadé náà sì rèé, ibi tí ôkô rê bá tê sí ni òun náà þ tê sí. ßé ojúbõrõ kö ni a sì fi þ gbômô löwö èkùrö: àwôn òbí Fôláÿadé fi toògùn-toògùn fa ômô wôn fún Ayõkúnlé Atáyéwá ÿaya. Babárìndé banújë nídìí õrõ yìí, êdùn-ôkàn sì ni Fôláÿadé gbé wôlé ôkô.
Ôjö þ gorí ôjö, ôdún þ gorí ôdún, bëê ni ìgbà sì þ rékôjá lo. Fôláÿadé bí akô, ó bi abo nílé ôkô, ÿúgbön nýkan ò lô déédé fún ôkô rê mö lënu òwò rè. Àwôn oníbodè ti gbësê lé ôjà rê tó jë çgbêlëgbê náírà. Ó yáwó nílé-ìfowópamö, ÿùgbön kò rí i san padà. Àwôn báýkì bá gba ilé, ôkõ àti àwôn dúkìá rê mìíràn. Àtijç-àtimu wá di ìÿòro fún òun àti ìyàwó rê àti àwon ômô wôn pêlú.
Níhà kejì, Babárìndé náà ti gbéyàwó, ó sì tí bímô. Lënu iÿë rê wàyìí, ó ti di õgá, orí sì ti sún un sölá. Àwôn òbí Fôláÿadé wá þ wò sùnùn, wön rí i bí ìgbé-ayé Ayõkúnlé Atáyéwá ÿe þ lô, wön sì tún wo ti Fôláÿadé ômô wôn, bákan náà ni wön sì þ gbókèèrè wo ti Babárìndé bó ÿe þ dùn sí i fún un. Wön wá fika àbámò bônu: iwájú ò ÿeé lô, èyìn ò sì ÿeé padà sí fún wôn. Babárìndé, eni tí wôn rò pé kò lè pàgö ló wá dçni tí þ kölé aláruru. Ó wá hàn kedere sí wôn pé çni tí yóò dôlölà löla, orí ló mõ ön.
Fôláÿadé gbé êdùn-ôkàn wôlékô nítorí pé
Maelezo ya Majibu
Nítorí pe àwôn bàbá rê kò jë kó fë çni tó wù ú.
Swali 16 Ripoti
ÌßÊßE
Kí ni a fi þ gbé pósí òkú sínú ìbojì nílê Yorùbá?
Maelezo ya Majibu
The question is asking what Yoruba people put in a coffin during burial to represent a deceased person's possessions or attributes. The answer is Aÿô, which is a type of cloth that is traditionally used to wrap items in Yoruba culture. It is believed that the cloth carries the essence and memories of the person being buried, and so it is placed in the coffin to represent their possessions or attributes.
Swali 17 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Ìyán Ogún Ôdún ni ìbéèrè dá lé.
Çni tó kó gbogbo ômô-ogun jô tó sì ÿètò ìjagun ni
Swali 18 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Babárìndé nífêë Fôláÿadé púpõ. Fôláÿadé náà sì rèé, òrékelëwà ômôge, çlëyinjú-çgë, çlërin-ín êyç! Òun náà sì dá ìfë yìí padà pêlú ayõ àti ìdùnnú. ßùgbön bàbá Fôláÿadé ni igi wörökö tí þ da iná rú nídìí õrõ yìí: ó kórìíra Babárìndé nítorí pé ó kà á sí òtòÿì ènìyàn.Bëê ômôlójú rê sì ni Fôláÿadé í ÿe. Baba gbàgbö pé bí ômô òun bá fë Babárìndé, inú ìyà ni tôkôtaya wôn yóò wà.
Kì í kúkú í ÿe pé Babárìndé jë tálákà bëê náà: ó þ ÿiÿë gëgë bí òÿìÿë kékeré nílé-iÿë þlá kan, bëê ni kò sì tôrô jç, ÿùgbön ó kàn jë pé kò lówó tó Ayõkúnlé Atáyéwá, oníÿòwò kan tí baba Fôláÿadé fë kí ômô rê fë. Ìyá Fôláÿadé náà sì rèé, ibi tí ôkô rê bá tê sí ni òun náà þ tê sí. ßé ojúbõrõ kö ni a sì fi þ gbômô löwö èkùrö: àwôn òbí Fôláÿadé fi toògùn-toògùn fa ômô wôn fún Ayõkúnlé Atáyéwá ÿaya. Babárìndé banújë nídìí õrõ yìí, êdùn-ôkàn sì ni Fôláÿadé gbé wôlé ôkô.
Ôjö þ gorí ôjö, ôdún þ gorí ôdún, bëê ni ìgbà sì þ rékôjá lo. Fôláÿadé bí akô, ó bi abo nílé ôkô, ÿúgbön nýkan ò lô déédé fún ôkô rê mö lënu òwò rè. Àwôn oníbodè ti gbësê lé ôjà rê tó jë çgbêlëgbê náírà. Ó yáwó nílé-ìfowópamö, ÿùgbön kò rí i san padà. Àwôn báýkì bá gba ilé, ôkõ àti àwôn dúkìá rê mìíràn. Àtijç-àtimu wá di ìÿòro fún òun àti ìyàwó rê àti àwon ômô wôn pêlú.
Níhà kejì, Babárìndé náà ti gbéyàwó, ó sì tí bímô. Lënu iÿë rê wàyìí, ó ti di õgá, orí sì ti sún un sölá. Àwôn òbí Fôláÿadé wá þ wò sùnùn, wön rí i bí ìgbé-ayé Ayõkúnlé Atáyéwá ÿe þ lô, wön sì tún wo ti Fôláÿadé ômô wôn, bákan náà ni wön sì þ gbókèèrè wo ti Babárìndé bó ÿe þ dùn sí i fún un. Wön wá fika àbámò bônu: iwájú ò ÿeé lô, èyìn ò sì ÿeé padà sí fún wôn. Babárìndé, eni tí wôn rò pé kò lè pàgö ló wá dçni tí þ kölé aláruru. Ó wá hàn kedere sí wôn pé çni tí yóò dôlölà löla, orí ló mõ ön.
Kí ni ó fà á ti baba Föláÿadé fi kórìíra Babárìndé?
Maelezo ya Majibu
Òtòÿì ni Babárìndé.
Swali 19 Ripoti
ÈDÈ
Àgbê ni mo ri jë gbólóhùn
Swali 20 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Ilé-ayé ò jë nýkan,
Àlá lásán ni,
Ôkàn tó þ sùn ti dòkú,
Nýkan ò rí bí a ti rò ó
Ilé-ayé gbçgë. 5
Sàréè ì ÿopin êdá.
Eérú fún eérú,
Eruku fún eruku,
Lôba-òkè sô fénìyàn,
Tó j’Ôlörun nípè. 10
Àmö hùwà bí çni pé,
Ojoojúmö lêdá þ súnmölé.
Máà gbëkêké ôlá
Máà nígbçkêlé nínú ôrõ.
Alágbára ayé, ç rôra ÿe. 15
Bí ó ti wù ká ki lökàn tó,
Kìkì ní í lù,
Báa bá gbölù ikú,
Àtorin arò ti þ kôjá lóde.
Ojú ogun layé. 20
Má bojú wêyìn,
Jà bí akin lójú ìjà.
Rántí ayé àkôni tó kôjá,
Wo àwòköÿe wôn fún ôjö õla tìrç.
Gbé ìgbé-ayé alààyè, 25
Jë kí òkú sunkún ara wôn.
Àwé, má ronú mö,
Jë ká máa ÿiÿé lô.
Máa jagun lô,
Má wêyìn, 30
Má ÿiyè méjì,
Bó pë, bó yá,
Ayõ þ bõ.
... i ní ìlà 17 töka sí
Swali 21 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Babárìndé nífêë Fôláÿadé púpõ. Fôláÿadé náà sì rèé, òrékelëwà ômôge, çlëyinjú-çgë, çlërin-ín êyç! Òun náà sì dá ìfë yìí padà pêlú ayõ àti ìdùnnú. ßùgbön bàbá Fôláÿadé ni igi wörökö tí þ da iná rú nídìí õrõ yìí: ó kórìíra Babárìndé nítorí pé ó kà á sí òtòÿì ènìyàn.Bëê ômôlójú rê sì ni Fôláÿadé í ÿe. Baba gbàgbö pé bí ômô òun bá fë Babárìndé, inú ìyà ni tôkôtaya wôn yóò wà.
Kì í kúkú í ÿe pé Babárìndé jë tálákà bëê náà: ó þ ÿiÿë gëgë bí òÿìÿë kékeré nílé-iÿë þlá kan, bëê ni kò sì tôrô jç, ÿùgbön ó kàn jë pé kò lówó tó Ayõkúnlé Atáyéwá, oníÿòwò kan tí baba Fôláÿadé fë kí ômô rê fë. Ìyá Fôláÿadé náà sì rèé, ibi tí ôkô rê bá tê sí ni òun náà þ tê sí. ßé ojúbõrõ kö ni a sì fi þ gbômô löwö èkùrö: àwôn òbí Fôláÿadé fi toògùn-toògùn fa ômô wôn fún Ayõkúnlé Atáyéwá ÿaya. Babárìndé banújë nídìí õrõ yìí, êdùn-ôkàn sì ni Fôláÿadé gbé wôlé ôkô.
Ôjö þ gorí ôjö, ôdún þ gorí ôdún, bëê ni ìgbà sì þ rékôjá lo. Fôláÿadé bí akô, ó bi abo nílé ôkô, ÿúgbön nýkan ò lô déédé fún ôkô rê mö lënu òwò rè. Àwôn oníbodè ti gbësê lé ôjà rê tó jë çgbêlëgbê náírà. Ó yáwó nílé-ìfowópamö, ÿùgbön kò rí i san padà. Àwôn báýkì bá gba ilé, ôkõ àti àwôn dúkìá rê mìíràn. Àtijç-àtimu wá di ìÿòro fún òun àti ìyàwó rê àti àwon ômô wôn pêlú.
Níhà kejì, Babárìndé náà ti gbéyàwó, ó sì tí bímô. Lënu iÿë rê wàyìí, ó ti di õgá, orí sì ti sún un sölá. Àwôn òbí Fôláÿadé wá þ wò sùnùn, wön rí i bí ìgbé-ayé Ayõkúnlé Atáyéwá ÿe þ lô, wön sì tún wo ti Fôláÿadé ômô wôn, bákan náà ni wön sì þ gbókèèrè wo ti Babárìndé bó ÿe þ dùn sí i fún un. Wön wá fika àbámò bônu: iwájú ò ÿeé lô, èyìn ò sì ÿeé padà sí fún wôn. Babárìndé, eni tí wôn rò pé kò lè pàgö ló wá dçni tí þ kölé aláruru. Ó wá hàn kedere sí wôn pé çni tí yóò dôlölà löla, orí ló mõ ön.
Ohun tó mú àyípadà burúkú bá Atáyéwá ni pé
Swali 22 Ripoti
ÈDÈ
Èwo nínú ìwõnyi ló ní möfíìmù ìÿêdá kan?
Maelezo ya Majibu
Kò sí ìdáhùn nínú õrõ mërêêrin nítorí pé gbogbo wôn ló ní ju
möfíìmù ìÿêda kan.
Swali 23 Ripoti
ÌßÊßE
Èwo ni ìgbésê àkökö nínú àÿà ìgbéyàwó?
Maelezo ya Majibu
Ôkùnrin tó bá þ wá ìyàwó gbödõ kökö máa fojú wá ìyàwó tó wù u láti fë.
Swali 24 Ripoti
ÈDÈ
Nínú ßadé a máa lô söjà ôrôôrún, ibá-ìÿêlê tó je yô ni
Maelezo ya Majibu
Nítorí pé ßadé ÿí n lô sõjà ôrôôrún.
Swali 25 Ripoti
ÈDÈ
Nínú Mò þ gààrí rê, gààrí
Maelezo ya Majibu
The question is asking about the main ingredient in "Mo papo garri" which is a popular West African snack made from cassava. The correct answer would be "õrõ-ìÿe", which means "ground cassava". This is because garri is made by peeling, washing, and grinding cassava roots into a paste, which is then fermented and sieved to produce granules that are roasted into the final product.
Swali 26 Ripoti
ÌßÊßE
Èwo ni ó fi ìgbàgbö Yorùbá nípa ayé lëyìn ikú hàn nínú ìwònyí?
Maelezo ya Majibu
Yorùbá gbàgbö pé àwôn êdá tí wön ti kú tí wön tõrun wá sí ayé ni egúngún.
Swali 27 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿàyàn Àlö Onítàn ni ìbéèrè dá lé.
Nínú ìtàn Ìdí tí Çyç Àkókó ÿe þ fçnu sô igi, ta ni àwôn ôkùnrin þ dù láti fë?
Swali 28 Ripoti
ÌßÊßE
Níbo ni ètò ìsèlú láàrin àwôn Yorùba ti bêrê?
Maelezo ya Majibu
Bàbá àti ìyá ni olórí ilé àti alákòóÿo ilé.
Swali 29 Ripoti
ÈDÈ
Àkôtö gan ní
Swali 30 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àkójôpõ Ewi Alohùn Yorùbá ni ìbéèrè dá lé.
Nínú Dadakúàdà, oríkì Aájì Báyò ni
Swali 32 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àkójôpõ Ewi Alohùn Yorùbá ni ìbéèrè dá lé.
Nínú Ìjálá, kí ni õkôrin sô pé ó máa þ gbêyìn àlè?
Maelezo ya Majibu
Nítorí pé kì í sí ìfë àtôkànwá láàrin àlè méji.
Swali 33 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Ilé-ayé ò jë nýkan,
Àlá lásán ni,
Ôkàn tó þ sùn ti dòkú,
Nýkan ò rí bí a ti rò ó
Ilé-ayé gbçgë. 5
Sàréè ì ÿopin êdá.
Eérú fún eérú,
Eruku fún eruku,
Lôba-òkè sô fénìyàn,
Tó j’Ôlörun nípè. 10
Àmö hùwà bí çni pé,
Ojoojúmö lêdá þ súnmölé.
Máà gbëkêké ôlá
Máà nígbçkêlé nínú ôrõ.
Alágbára ayé, ç rôra ÿe. 15
Bí ó ti wù ká ki lökàn tó,
Kìkì ní í lù,
Báa bá gbölù ikú,
Àtorin arò ti þ kôjá lóde.
Ojú ogun layé. 20
Má bojú wêyìn,
Jà bí akin lójú ìjà.
Rántí ayé àkôni tó kôjá,
Wo àwòköÿe wôn fún ôjö õla tìrç.
Gbé ìgbé-ayé alààyè, 25
Jë kí òkú sunkún ara wôn.
Àwé, má ronú mö,
Jë ká máa ÿiÿé lô.
Máa jagun lô,
Má wêyìn, 30
Má ÿiyè méjì,
Bó pë, bó yá,
Ayõ þ bõ.
Kí ni akéwì sô pé yóò ÿe êdá tó gbö nípa ikú?
Swali 35 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Ilé-ayé ò jë nýkan,
Àlá lásán ni,
Ôkàn tó þ sùn ti dòkú,
Nýkan ò rí bí a ti rò ó
Ilé-ayé gbçgë. 5
Sàréè ì ÿopin êdá.
Eérú fún eérú,
Eruku fún eruku,
Lôba-òkè sô fénìyàn,
Tó j’Ôlörun nípè. 10
Àmö hùwà bí çni pé,
Ojoojúmö lêdá þ súnmölé.
Máà gbëkêké ôlá
Máà nígbçkêlé nínú ôrõ.
Alágbára ayé, ç rôra ÿe. 15
Bí ó ti wù ká ki lökàn tó,
Kìkì ní í lù,
Báa bá gbölù ikú,
Àtorin arò ti þ kôjá lóde.
Ojú ogun layé. 20
Má bojú wêyìn,
Jà bí akin lójú ìjà.
Rántí ayé àkôni tó kôjá,
Wo àwòköÿe wôn fún ôjö õla tìrç.
Gbé ìgbé-ayé alààyè, 25
Jë kí òkú sunkún ara wôn.
Àwé, má ronú mö,
Jë ká máa ÿiÿé lô.
Máa jagun lô,
Má wêyìn, 30
Má ÿiyè méjì,
Bó pë, bó yá,
Ayõ þ bõ.
Àwé túmõ sí
Maelezo ya Majibu
Orúkõ míràn fún õrë nílê Yorùbá ni àwé.
Swali 36 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿàyàn Àlö Onítàn ni ìbéèrè dá lé.
Nínú ìtán Ômô Onífèrè àti Àwôn Òbí rè, ômô mélòó ni bàbá olóko þlá bí?
Maelezo ya Majibu
Olóko þlá kò bí ju ômô méta.
Swali 37 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àÿírí Amòòkùnjalè Tú ni ìbéèrè dá lé.
Çni ti `awôn ènìyàn fura sí jù nípa owó tó pòórá ni
Maelezo ya Majibu
Òun ló dúró ti Àkàngbé nígbà tí ara rê kò yá, nínú ìyêwù rê sì ni owó ti sônù.
Swali 38 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Àkójôpõ Ewi Alohùn Yorùbá ni ìbéèrè dá lé.
Nínú Èfê, kí ni àÿírí ìyàwó õgá Súlè tí õkôrin tú?
Maelezo ya Majibu
Inú ôjà ni àÿírí rê ti tú pé olè ni.
Swali 39 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Ìyán Ogún Ôdún ni ìbéèrè dá lé.
Ta ni ìyàwó Arówóná?
Swali 40 Ripoti
ÈDÈ
Àpapõ jô àti mi yóò jë
Swali 41 Ripoti
Maelezo ya Majibu
The question is asking which group of people among the options given do not have any say or contribution to decision-making in the meeting of the Ìyanÿélódi. - Ejò àtewúrë refers to the youngest age grade set in Yoruba land who are yet to be initiated into adulthood, they are not allowed to participate in decision-making meetings. - Çran àtaláýgbá refers to the elders council in the community, who are highly respected and have a say in decision making. - Àwọn àgbà õjẹ́ refers to the women council, who also have a say in decision-making meetings. - Àwọn õtõkùlú refers to the age grade set in Yoruba land who have already been initiated into adulthood and are eligible to participate in decision-making meetings. Therefore, the group of people who do not have any say or contribution to decision-making in the meeting of the Ìyanÿélódi are the ejò àtewúrë (youngest age grade set).
Swali 42 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Babárìndé nífêë Fôláÿadé púpõ. Fôláÿadé náà sì rèé, òrékelëwà ômôge, çlëyinjú-çgë, çlërin-ín êyç! Òun náà sì dá ìfë yìí padà pêlú ayõ àti ìdùnnú. ßùgbön bàbá Fôláÿadé ni igi wörökö tí þ da iná rú nídìí õrõ yìí: ó kórìíra Babárìndé nítorí pé ó kà á sí òtòÿì ènìyàn.Bëê ômôlójú rê sì ni Fôláÿadé í ÿe. Baba gbàgbö pé bí ômô òun bá fë Babárìndé, inú ìyà ni tôkôtaya wôn yóò wà.
Kì í kúkú í ÿe pé Babárìndé jë tálákà bëê náà: ó þ ÿiÿë gëgë bí òÿìÿë kékeré nílé-iÿë þlá kan, bëê ni kò sì tôrô jç, ÿùgbön ó kàn jë pé kò lówó tó Ayõkúnlé Atáyéwá, oníÿòwò kan tí baba Fôláÿadé fë kí ômô rê fë. Ìyá Fôláÿadé náà sì rèé, ibi tí ôkô rê bá tê sí ni òun náà þ tê sí. ßé ojúbõrõ kö ni a sì fi þ gbômô löwö èkùrö: àwôn òbí Fôláÿadé fi toògùn-toògùn fa ômô wôn fún Ayõkúnlé Atáyéwá ÿaya. Babárìndé banújë nídìí õrõ yìí, êdùn-ôkàn sì ni Fôláÿadé gbé wôlé ôkô.
Ôjö þ gorí ôjö, ôdún þ gorí ôdún, bëê ni ìgbà sì þ rékôjá lo. Fôláÿadé bí akô, ó bi abo nílé ôkô, ÿúgbön nýkan ò lô déédé fún ôkô rê mö lënu òwò rè. Àwôn oníbodè ti gbësê lé ôjà rê tó jë çgbêlëgbê náírà. Ó yáwó nílé-ìfowópamö, ÿùgbön kò rí i san padà. Àwôn báýkì bá gba ilé, ôkõ àti àwôn dúkìá rê mìíràn. Àtijç-àtimu wá di ìÿòro fún òun àti ìyàwó rê àti àwon ômô wôn pêlú.
Níhà kejì, Babárìndé náà ti gbéyàwó, ó sì tí bímô. Lënu iÿë rê wàyìí, ó ti di õgá, orí sì ti sún un sölá. Àwôn òbí Fôláÿadé wá þ wò sùnùn, wön rí i bí ìgbé-ayé Ayõkúnlé Atáyéwá ÿe þ lô, wön sì tún wo ti Fôláÿadé ômô wôn, bákan náà ni wön sì þ gbókèèrè wo ti Babárìndé bó ÿe þ dùn sí i fún un. Wön wá fika àbámò bônu: iwájú ò ÿeé lô, èyìn ò sì ÿeé padà sí fún wôn. Babárìndé, eni tí wôn rò pé kò lè pàgö ló wá dçni tí þ kölé aláruru. Ó wá hàn kedere sí wôn pé çni tí yóò dôlölà löla, orí ló mõ ön.
Àwôn òbí Fôláÿadé kábàámõ ìwà wôn nítorí pé
Maelezo ya Majibu
Babárìndé tí wön ròpin di ènìyàn pàtàkì ÿùgbön Atáyéwá di òtòÿì.
Swali 43 Ripoti
Ka àwôn àyôkà ìsàlê yìí, Kí o sì dáhùn àwôn ìbéèrè tí ó têlé wôn.
Ilé-ayé ò jë nýkan,
Àlá lásán ni,
Ôkàn tó þ sùn ti dòkú,
Nýkan ò rí bí a ti rò ó
Ilé-ayé gbçgë. 5
Sàréè ì ÿopin êdá.
Eérú fún eérú,
Eruku fún eruku,
Lôba-òkè sô fénìyàn,
Tó j’Ôlörun nípè. 10
Àmö hùwà bí çni pé,
Ojoojúmö lêdá þ súnmölé.
Máà gbëkêké ôlá
Máà nígbçkêlé nínú ôrõ.
Alágbára ayé, ç rôra ÿe. 15
Bí ó ti wù ká ki lökàn tó,
Kìkì ní í lù,
Báa bá gbölù ikú,
Àtorin arò ti þ kôjá lóde.
Ojú ogun layé. 20
Má bojú wêyìn,
Jà bí akin lójú ìjà.
Rántí ayé àkôni tó kôjá,
Wo àwòköÿe wôn fún ôjö õla tìrç.
Gbé ìgbé-ayé alààyè, 25
Jë kí òkú sunkún ara wôn.
Àwé, má ronú mö,
Jë ká máa ÿiÿé lô.
Máa jagun lô,
Má wêyìn, 30
Má ÿiyè méjì,
Bó pë, bó yá,
Ayõ þ bõ.
Níbo ni òpin êdá?
Maelezo ya Majibu
Lödõ Ôlörun tó dá êdá ni yóò ti lô jë àbõ löjö tí ikú bá dé.
Swali 44 Ripoti
LÍTÍRÉßÕ
Ìwé Ìgbá Lonígbàá Kà ni ìbéèrè dá lé.
Nínú Owó, ohun ti akéwì dàníyàn kí ó pa òun ti ni
Maelezo ya Majibu
Nítorí pé òÿì kì í ÿe ohun tó dára nínú ayé ènìyàn.
Swali 45 Ripoti
ÈDÈ
Orí àpólà-ìÿe ni
Maelezo ya Majibu
Láti orí àpólà-iÿe ni õrõ-ìÿe lílo yóò ti bêrê.
Swali 46 Ripoti
ÌßÊßE
Àsìkò wo ni a máa þ ÿe eré ìdárayá?
Maelezo ya Majibu
Èyí ni ìgbà tí ôwö bá dìlê lëyìn iÿë òòjö.
Swali 47 Ripoti
ÌßÊßE
Àbùdá ômôlúàbí ni kí ó
Swali 48 Ripoti
ÈDÈ
Àkôtö tí ó tõnà ni
Swali 49 Ripoti
ÌßÊßE
Dídá àásó çwà sí wöpõ láàrin àwôn
Swali 50 Ripoti
ÈDÈ
ße ìtumõ ‘The committee will took into the crisis’.
Maelezo ya Majibu
The sentence "The committee will took into the crisis" is incorrect. The correct form of the sentence should be "The committee will look into the crisis." In this sentence, the correct verb to use is "look" and not "took". Therefore, the correct option is: "Ìgbìmõ á lè dá sí aáwõ náà" which means "The committee can look into the crisis."
Je, ungependa kuendelea na hatua hii?